Amaterske Radio 2008-02

Strona startowa
Amaterske Radio 2008-02, 2008(2)
 
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
OBSAH
Amatérské radio
Vydavatel:
AMARO spol. s r.o.
Adresa vydavatele:
Zborovská 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 257 317 314
Øízením redakce
povìøen: Alan Kraus
Adresa redakce:
Zborovská 27, 150 00 Praha 5
tel.(zázn.): 412 333 765
E-mail: redakce@stavebnice.net
Roènì vychází
12 èísel, cena výtisku 42 Kè.
Roziøuje
PNS a.s. a soukromí distributoøi.
Pøedplatné
v ÈR zajiuje
Amaro
spol. s r. o.
-Michaela Hrdlièková, Hana Merglová (Zborov-
ská 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313,
257 317 312). Distribuci pro pøedplatitele pro-
vádí v zastoupení vydavatele spoleènost
Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Mo-
ravské nám. 12D, 659 51 Brno. Pøíjem objed-
návek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160,
e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz,
pøíjem reklamací: 800 800 890.
Smluvní vztah mezi vydavatelem a pøed-
platitelem se øídí Veobecnými obchodními
podmínkami pro pøedplatitele.
Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Tester proudového zesilovacího èinitele výkonových NPN
SVÌTLA A ZVUK
HDTV
Setkání radioamatérù v Olomouci a výstavka
Expedice na ostrov Clipperton - TX5C v bøeznu 2008 . . . . . . 47
Seznam inzerentù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
Objednávky a predplatné
v Slovenskej repub-
like vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel.: 67 20 19 21-22 - èasopisy,
tel.: 67 20 19 31-32 - pøedplatné,
tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna,
fax.: 67 20 19 31-32.
E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk,
predplatne@press.sk,
Podávání novinových zásilek
povoleno
Èeskou potou - øeditelstvím OZ Praha
(è.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997)
Inzerci v ÈR
pøijímá vydavatel, Zborovská 27,
150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314.
Inzerci v SR
vyøizuje MAGNET-PRESS
Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Brati-
slava, tel./fax: 02/44 45 06 93.
Za pùvodnost
pøíspìvku odpovídá autor.
Otisk povolen jen
s uvedením pùvodu
.
Za obsah
inzerátu
odpovídá inzerent.
Redakce si vyhrazuje
právo neuveøejnit
inzerát, jeho obsah by mohl pokodit povìst
èasopisu.
Nevyádané rukopisy
autorùm nevracíme.
Právní nárok na
odkodnìní
v pøípadì zmìn,
chyb nebo vynechání je vylouèen.
Vekerá práva vyhrazena
.
MK ÈR E 3697
ISSN 0322-9572, è.j. 46 043
© AMARO spol. s r. o.
1
2/2008
ZAPOJENÍ PRO ZAÈÁTEÈNÍKY
Led chaser s procesorem PIC16F84
A se nám to líbí nebo nelíbí (mám
na mysli zejména nás starí, kteøí jsme
zatím zcela nepropadli kouzlu mikro-
procesorù), mladá generace ji bez
mikroprocesoru nedá ani ránu (pokud
se u do nìjakého bastlení vùbec pus-
tí).
Pro zaèínající zájemce o tuto tech-
niku jsme vybrali jedno z nejjednodu-
ích zapojení. A jak u to tak bývá, jed-
ná se samozøejmì o obvod s diodami
LED. Procesor v tomto pøípadì simu-
luje klasické zapojení bìícího svìtla
(chaseru).
Popis
Obr. 1. Schéma zapojení chaseru
Schéma zapojení chaseru je na obr. 1.
Procesor PIC16F84 IC1 je taktován
krystalem Q1 na kmitoètu 10 MHz.
Obvod je napájen napìtím +5 V, pøi-
vedeným na konektor K1. Napájecí
napìtí je blokováno keramickým kon-
denzátorem C3.
LED jsou pøipojeny pøímo na vý-
stupy procesoru. Ty jsou dimenzovány
pro pøímé buzení LED s maximálním
výstupním proudem 20 mA.
Procesor potøebuje samozøejmì pro-
gram. Ten je napsán v programovacím
jazyku Hi-Tech C a je volnì ke staení
na pùvodních stránkách projektu
http://www.ke4nyv.com/ledb.c
.
Pro pøeklad z jazyka C pouil autor
pøekladaè pro procesory PIC, dostup-
ný pro nekomerèní úèely na
www.htsoft.com
.
minimu souèástek velmi jednoduchá
a zvládne ji i zaèínající elektronik. Ke
stavbì ale potøebujeme alespoò
minimální znalosti z programování
procesorù nebo si nechat procesor
naprogramovat u kamaráda.
Stavba
Závìr
Chaser je zhotoven na jednostranné
desce s plonými spoji o rozmìrech 44
x 32 mm. Rozloení souèástek na desce
s plonými spoji je na obr. 2, obrazec
desky spojù ze strany spojù (BOT-
TOM) je na obr. 3. Stavba je díky
Zapojení je velmi jednoduché a hodí
se i pro základní výuku programování.
Procesor samozøejmì umístíme do
objímky, aby bylo moné ho vyjmout
a pøeprogramovat.
Seznam souèástek
A991620
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF
C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC16F84
Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 MHz
LD1-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED-VU
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 2. Rozloení souèástek na desce
chaseru
Obr. 3. Obrazec desky spojù chaseru
(strana BOTTOM)
2
2/2008
 NF TECHNIKA
Pøedzesilovaè pro kytaru
Amatérskou stavbou kytarového
komba zaèínal nejeden známý muzi-
kant. I kdy jsou dnes ji profesionálnì
vyrábìná kytarová komba relativnì
dostupná, vlastní výtvor mùe nìkoho
potìit.
Na kytarové zesilovaèe jsou kladeny
ponìkud odliné poadavky ne na
klasické domácí zesilovaèe. Ji na
vstupu musíme zpracovat relativnì
malý signál z kytarového snímaèe.
Vstup by pøi tom mìl mít dostateènou
vstupní impedanci. Dalí odliností
jsou korekce. Klasické dvoupásmové
aktivní korekce, nejèastìji typu
Baxandal se pro kytaru pøíli nehodí.
Zde se èastìji setkáme s pasivními
korekcemi, které bývají minimálnì
tøípásmové. V naem pøípadì jetì
doplnìné o korekci "pøiostøující" vý-
sledný zvuk. Dalí souèástí bývá tva-
rovaè, omezující výstupní signál. Tím
se èásteènì pøiblííme k typickému
zvuku elektronkového zesilovaèe a sou-
èasnì generujeme vyí harmonické,
co vytváøí bustrový efekt.
Popis
Schéma zapojení kytarového pøedze-
silovaèe je na obr. 1. Na vstupu jsou
dva konektory jack, s nií a vyí
vstupní citlivostí. Ta je dána rùznì
velkým odporem na vstupu. Vstupní
zesilovaè je osazen nízkoumovým
operaèním zesilovaèem NE5532.
Tlaèítkový pøepínaè S2 pøipojuje do
zpìtné vazby IC1A RC kombinaci R4,
C2, zvyující zisk na vyích kmi-
toètech. Na výstupu IC1A je trojice
potenciometrù P1 a P3, které tvoøí
obvod tøípásmových korekcí. Ètvrtý
potenciometr P4 je zapojen jako hlasi-
tost. Nastavujeme s ním vstupní úro-
veò dalího zesilovaèe IC1B. Na jeho
výstupu je symetrický omezovaè/tva-
rovaè se ètveøicí diod D1 a D4. Pøi
vyí úrovni signálu na vstupu IC1B
je signál více omezen a má tak poa-
dovaný zkreslený zvuk. Poslední
potenciometr P5 nastavuje výstupní
úroveò pøedzesilovaèe a v závislosti na
pouitém koncovém zesilovaèi také
celkovou hlasitost komba.
Pøedzesilovaè je napájen z externího
zdroje symetrického napìtí minimálnì
±18 V, které je dvojicí stabilizátorù
Obr. 1. Schéma zapojení kytarového
pøedzesilovaèe
2/2008
3
 NF TECHNIKA
Stavba
IC2 a IC3 sníeno na ±15 V. Výstup
zesilovaèe je posílen tranzistorovým
sledovaèem s T1. Signál z jeho emitoru
je pøiveden na výstupní konektor jack J3.
tlaèítkový pøepínaè S2 a vechny ovlá-
dací potenciometry. Pøedzesilovaè je
tak upevnìn k pøednímu panelu za
konektory jack a upevòovací matice
potenciometrù. Rozloení souèástek
na desce s plonými spoji je na obr. 2,
obrazec desky spojù ze strany sou-
Pøedzesilovaè je navren na dvou-
stranné desce s plonými spoji o roz-
mìrech 32 x 200 mm. Oba vstupní
i výstupní konektory jsou umístìny na
pøední stranì zesilovaèe, stejnì jako
Obr. 2. Rozloení souèástek na desce
kytarového pøedzesilovaèe
Obr. 3. Obrazec desky spojù kytaro-
vého pøedzesilovaèe (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spojù kytaro-
vého pøedzesilovaèe (strana BOTTOM)
4
2/2008
ZAJÍMAVOSTI
LCD nebo plazma? Rozdíly mizí
Plazma je mrtvá, jedinì LCD!
LCD? Rozhodnì plazmu! Pøesnì
takhle mùe skonèit debata, z ní jste
chtìli odejít s jasným názorem na to,
zda si do obýváku vyberete pøístroj
s LCD, nebo plazmovou obrazovkou.
Obì mají své zastánce i odpùrce, co
mimo jiné dokládá fakt, e výbornì
poslouit vám mohou oba typy televize,
a je jen na vás, pro jakou se nakonec
rozhodnete. Vybírat mùete podle díl-
èích rozdílù a záleí na tom, co je pro
vás dùleité - na bìné pouití se toti
hodí, s urèitými výjimkami, obì stejnì.
Hned na zaèátek je potøeba øíci, e
starosti s výbìrem technologie zobra-
zovaèe nemohou mít ti, kteøí chtìjí
televizor s mení úhlopøíèkou, tedy
napøíklad 32 nebo dokonce jen 26 pal-
cù, pøevedeno na centimetry 81 nebo
66. Plazmové panely se toti vyrábìjí
jen ve velikostech od 37 palcù (94 cen-
timetrù) výe. Jinými slovy, vechny
mení televize jsou vdy LCD.
Je to proto, e vyrobit malou plaz-
movou obrazovku by bylo techno-
logicky velmi nároèné, a tudí nesku-
teènì drahé.
Plazmový displej se skládá z maliè-
kých komùrek naplnìných plazmou,
tedy silnì ionizovaným plynem.
V kadé se nachází elektroda, která po
pøivedení napìtí plazmu "zaehne". Na
èelní stranì kadé komùrky je nane-
sena vrstva luminoforù, co jsou che-
mikálie, které po excitaci plazmy zaè-
nou záøit svìtlem o urèité barvì. Ko-
mùrky jsou vdy ve trojicích, kadá
z nich má luminofor v jedné základní
barvì - èervené, zelené, modré. Tato
trojice funguje jako jeden obrazový
bod, pomìrem svitù jednotlivých ko-
mùrek dokáou "namíchat" jakoukoli
barvu viditelného spektra. Plazma
s Full HD rozliením 1 920 x 1 080 bo-
dù je tedy tvoøena 6,2 miliony komù-
rek. U vìtích úhlopøíèek jsou komùr-
ky vìtí, u meních mení.
Oproti tomu LCD zobrazovaè se
skládá ze zdroje svìtla (podsvìtlova-
cího panelu), polarizaèních filtrù,
vrstvy tekutých krystalù a barevného
filtru. Jednotlivé molekuly tekutých
krystalù jsou pomocí elektronických
výbojù otáèeny a podle svého natoèení
propoutí urèité mnoství svìtla skrze
barevný filtr. Díky polarizaci svìtla a
následné filtraci vznikají obrazové
body ve tøech základních barvách
- a ty opìt ve trojicích tvoøí jednotli-
vé body obrazu.
Viditelnì se to projevovalo sniováním
jasu obrazu a vypalováním statických
vzorù do obrazovky - napøíklad znaèek
televizních stanic v rozích. Dnes u
vydrí skoro stejnì dlouho jako LCD
displeje a ani vypalování vzorcù u se
nemusíte obávat.
Klesly také rozdíly ve spotøebì elek-
tøiny. Døíve byla plazma v tomto ohle-
du mnohem nároènìjí, nyní spotøe-
buje jen o málo více ne LCD displeje.
Záleí to samozøejmì na jasu obrazu,
ve pièkách se mùe pohybovat nad
350 W, v minimech klesat ke 100 W.
LCD si udruje odbìr víceménì kon-
stantní - a je obraz svìtlý, èi tmavý.
Výsledná prùmìrná spotøeba vak ji
dramaticky rozdílná není.
Rozdíly se pomalu smazávají i v hmot-
nosti, dnení plazmy ji neváí výraz-
nì více ne LCD. Ale i tak - pozor na
nosnost stolkù, pøedevím u vìtích
úhlopøíèek.
Pro plazmu dlouho jednoznaènì ho-
voøila kvalita obrazu. Zejména drama-
ticky lepí podání èerné, pøirozenìjí
barvy, ostøejí kresba.
LCD panely tento náskok podstatnì
sníily, take teï u záleí spíe na
kvalitì konkrétního produktu ne na
technologii jako takové. Proto si vyti-
pované televize dobøe prohlédnìte,
nechte si je v obchodì pøedvést, zají-
mejte se o recenze a zkuenosti
ostatních, tøeba na internetu. Ve srov-
natelných velikostech se ceny obou
typù plochých televizí zásadnì nelií.
O jejich konkrétní výi navíc mnohdy
víc ne pouitý typ obrazovky roz-
hoduje, co vechno televize umí.
Literatura. www.technet.cz
Palce versus centimetry
Rozmìr obrazovky se udává délkou
úhlopøíèky - døíve v centimetrech, dnes
v palcích. Ty se oznaèují symbolem "
(tj. dvìma apostrofy èi uvozovkami
nahoøe) - 21" je 21 palcù.
Výhody a nevýhody
Obì technologie proly bouølivým
vývojem, který do jisté míry smazal
zásadní rozdíly v kvalitì obrazu i i-
votnosti. Na poèátku bylo pro plaz-
mové panely typické, e rychle stárly.
Technologie zcela odliné
Pojïme se v hrubých rysech podí-
vat, jak obì technologie vytváøejí obraz.
èástek (TOP) je na obr. 3 a ze strany
spojù (BOTTOM) je na obr. 4. Zapo-
jení je pomìrnì jednoduché, a pokud
neudìláme chybu pøi osazování, mìlo
by fungovat na první pokus.
Seznam souèástek
C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 nF
C3, C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 µF
C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF
C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF
C6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C8, C12 . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 pF
C9-10 . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 µF/50 V
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE5532
IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L15
IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79L15
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC550
D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
P1-2, P5. . . . . . . . . . . . . P16M-50 k
A991626
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
W
Závìr
R13, R6, R11. . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
W
R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220
W
Popsaný zesilovaè je sice jednoduí
konstrukce, ale obsahuje vechny
základní obvody bìné u podobných
zaøízení. Jako koncový zesilovaè lze
pouít prakticky libovolný typ, na
stránkách AR byla uveøejnìna øada
vhodných typù a také v nabídce tu-
zemských dodavatelù stavebnic exis-
tuje mnoho pouitelných výkonových
variant.
R17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
W
R2, R15 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
W
R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
W
R5, R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M
W
R7, R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k
W
R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k
W
W
R9, R3, R16 . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
W
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
C11, C15-16 . . . . . . . . . . . 10 µF/25 V
C13-14 . . . . . . . . . . . . . . 220 µF/25 V
C17-18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
P3 . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k
W
P4 . . . . . . . . . . . . . . . . P16M-500 k
W
S2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PBS22D02
J1-3 . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT
2/2008
5
  [ Pobierz całość w formacie PDF ]
  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • rumian.htw.pl
  •  
     
    Linki
     
     
       
    Copyright 2006 Sitename.com. Designed by Web Page Templates